VO2max – test kondice, nebo bič na hokejisty???

Letní přípravy se rozbíhají a strašák v podobě ,,fyzického t(r)estu,, se blíží… někde ho využívají před i po pro srovnání, někde na závěr přípravy a někde po 14-denní dovolené před nástupem na led, což je úplný nesmysl (zřejmě proto, aby špatné výsledky byly vinou hráčů, protože na dovolené nic nedělali)… Jedna z věcí,kterou mi hlava nebere je to, že ve smlouvách mají hráči většinou uvedené ono magické číslo 55 (může se lišit) a tady je první problém… Jak je možné, že kondičně špatně připravený hráč našlape 56 a ten který je v životní formě 54 ??? a ten co našlape 64 je genetický supertalent??? NE!!! Jde o kalibraci kol, která se může lišit až o 20%!!! Takže máme jednotné měřítko kondice, ale rozdílné měřicí nástroje… To co z testu reálně zjistím jsou našlapané watty, vitální kapacita a dechový objem vůči dechové frekvenci… A pokud otočím list na stránku kde jsou grafy, můžu zjistit, že hokejista při zátěži maxima stejně nedosáhl, jelikož zmíněný graf má větší vypovídající hodnotu, než samotné číslo… Takže jde o to, jestli opravdu testujeme fyzickou kondici testem, který je 100 let starý, nebo jen potřebujeme nástroj pro šlapáni po krku hokejistům… Nebo půjdeme cestou jako Sparta a Hradec, kde používají test opakované intenzivní zátěže (což může někoho překvapit, ale je to více podobné hokejovému zatížení) pro zjištění a odstranění limitů v kondici… Takže tak 🙂

VO2max 2.díl

Většinou když nějaký mozkový průjem pustím do světa, je to proto, protože mě buď něco pobaví, nebo zarazí… Naposled to byla důležitost testu vo2max jako testu fyzické kondice… Myslím si, ze pár kluků jistě zná pocit, kdy letní přípravu odmakají na hranici svých možností, odjedou VO2max a ono magické číslo není kdoví jak velké… Příští rok přípravu trošku změní… Zlepší se jim například watty, ale vo2max porad žádná sláva a každý rok slyší, že tomu nedávají maximum a nevím co všechno… Takže otázka znÍ??? Co vlastně ovlivňuje velikost tohoto čísla??? Odpověď je v principu měření. Když pominu kalibraci přístroje a vliv váhy (protože je zvyk vše přepočítávat na váhu, tak 110kg obránce bude už z principu horší než malý a obratný útočník) a budeme měřit pouze na jednom přístroji, můžeme naměřit hodnoty v obrovském rozmezí. To co fakticky přístroje měří je kombinace ventilace (dechové funkce) a schopnost práce s O2 ve svalu a oběhovém systému. Neboli můžu být super natrénovaný, ale pokud nebudu mít vysokou ventilaci, tak nikdy nebudu mít vysoké VO2max a obráceně. Klidně je možné, že někdo s menším číslem je lépe trénovaný než druhý s průměrnou svalovou  funkcí  ale vynikajícím dechem. Když už tedy někdo musí VO2 max podstoupit, tak ať už se nedívá jen na to jedno číslo, ale na to proč to číslo bylo takové jako bylo.

220-věk? jen další mýtus…

Ve škole, v časopisech a od trenérů jste jistě slyšeli o spoustě zaručených způsobů, jak zjistit maximální tepovou frekvenci a jedním ze záručených způsobů je vzorec 220-věk 🙂 Také jste se mohli dozvědět, že maximální  TF je prostě maximální a přes to nejede vlak a, že se snižuje věkem… Takže pokud mám hokejistu (pro změnu 😊 ) a jeho limitací výkonu je dodávka kyslíku díky horší funkci srdce, třeba s max. TF 176/min, tak jsem v koncích, protože mu dle učebnic a všech metodiků nemůžu pomoct??? Blbost!!! Co třeba zařadit speciální trénink na stimulaci srdeční práce??? Že jste o něm ještě neslyšeli??? Je dost možné, že ještě dlouho neuslyšíte, dokud budeme žít v teoriích, že Laktát pálí Atd… Já Vám jen můžu říct, že jsem po 4 týdnech tohoto speciálního tréninku zvedl maximální tepovku onoho hokejisty o 6 tepů/min,takže po několika letech je jeho maximum 182/min. Takže nevím jak Vám, ale mě ten vzorec prostě nevychází 🙂 Čím jsem toho docílil si zatím nechám pro sebe… Učím se to dost dlouho na to, abych to všude vykládal:) Ale díky bohu nejsem sám, kdo to umí 😉 Mám kolegy – trenéry co to již také aplikují a světe div se, ono jim to taky funguje navzdory tomu, co se všude učí a podle čeho se trénuje 🙂 Takže to co slyším dost často, že jelikož jsem dřív boxoval, tak nemůžu kvalitně připravovat hokejisty, tomu se můžu vážně jen zasmát 🙂 Box totiž nemá nic společného s tím jak trénuju a co studuju 😉 Neučím je boxovat ani hrát hokej, pouze odstraňuji jejich limity 🙂

Síla a rychlost…Trend v kondiční přípravě,který nestačí!!!

Začnu kvízem…

Hokejista 15-18let, rok 1990 vs. dnešní doba… stejný trénink, stejné zatížení, stejný počet zápasů… rozdíl??? o 1,5mil stahů méně… proč a co to znamená???

Problém je právě v onom moderním pojetí přípravy… trend, který je dlouhodobě neudržitelný a neefektivní…

Faktorů, které ovlivňují výkon a jsou zásadní během dospívání je více…Od počtu mitochondrií přes silné vazivo… Ten o kterém chci napsat, se nazývá kapilarizace… Množství kapilár ve svalech je ovlivněn jak geneticky, tak specifickym tréninkem, kdy jde o maximální množství svalových stahů bez svalového přetížení a zajištuje nám zásobení svalu kyslíkem… Největší množství kapilár se tvoří v období puberty…

Tedy v období, kdy z dětí chceme mít hotové hráče a děláme z nich profíky… Podřizujeme  jejich vývoj moderním trendům a zapomínáme na jejich skutečný rozvoj a bereme jim jejich sportovní dlouhověkost… Nikdy tedy nebudou schopni dosáhnout parametrů kluků, kteří jsou teď na vrcholu a ty neoblíbené dlouhé běhy zažili…

Jak sem již jednou psal, jde o specifický trénink a efekt z tréninku… Nejde za každou cenu o dlouhé nezáživné běhy trvající 1,5-2 hodiny… Ale o to, zajistit maximální počet stahů, bez svalového přetížení po určitý čas…

A těch 1,5mil stahů??? je to obrovské číslo, které samotným tréninkem nelze nahradit… Rozdíl způsobený tím, že dřív se na tréninky a do školy chodilo, jezdilo na kole… Dnes se děti vozí autem a vše se podřizuje tomu aby náhodou nebyli unavení…

Chybí pohyb, bude chybět vytrvalost, daná strukturální přestavbou svalu, která je daná pravě velkým počtem kontrakcí díky velkému počtu kroku…

Takže ať se vám to líbí nebo ne, když věnujete čas nabíraní síly a rychlosti, musíte věnovat čas i nabírání objemu…

Protože jedna z věcí, která ovlivňuje nárůst kondice, je i množství kapilár ve svalech…

Dnešní hokej je o tom, udělat intenzivní střídání, rychle zregenerovat a celý proces opakovat po dobu zápasu… Ale opakované maximální úsilí a rychlost regenerace, vám zajistí specifický trénink kondice, ne sprinterský trénink… Ten trénink, který je teď zastaralý a nemoderní…

Zakončil bych to slovy doktora Dostála… V období dospívání je kondiční OBJEM “KRÁL” a DYNAMIKA je “KRÁLOVNA”!!!

Vytrvalost do hokeje nepatří

To co slyším nejčastěji je, že dnešní hokej je hlavně o rychlosti… Bezesporu ano… Všichni dnes jedou v modelu síla/rychlost, ikdyž málo kdo ví proč, ale dělají to, protože to dělají všichni… To o čem je hokej, není jen rychlost, ale schopnost opakovaného maximálního úsilí a rychlost návratu do homeostázy… A tohle nám pomůže zajistit vytrvalost… Chápu, že každý si pod tím představuje nejspíš Keňana, který jako hokejista moc nevypadá… Ale jak už jsem několikrát psal v jiném příspěvku, vždy jde o to, co chci získat tréninkem… A pokud vím co mi fyziologicky takový trénink může dát, není důvod ho nezařadit… Dostalo se mi do ruky pár hráčů z různých klubů, kde praktikují model síla/rychlost a všichni do jednoho trpí na křeče… Ne jen oni, ale i někteří jejich spoluhráči… A co měli všichni společného??? Síla obrovská, kondice nulová!!! Dokonce snížení tepového maxima o 10-15 tepů!!! Ale bez maximalizace práce oběhového systému hokej hrát bohužel nejde… Pokud budeme žít v tom, že X sprintama natrénuju kondici, protože sem vlastně zadýcháný, tak je to velký omyl… Tréninkem sprintu nestimuluji srdeční sval, běháním do kopce nestimuluji srdeční sval, brzdama na ledě nestimuluji srdeční sval, atd atd… Takže pokud vycházím z toho, že s přibývající zátěží je nezbytně nutné zvýšení minutového srdečního výdeje, musím trénovat tak, abych docílil vyšších tepů, což mi zmíněné typy zátěže bohužel nezajistí… takže modelem síla/rychlost můžu trénovat třeba sprintery, ale ne sportovce, kde je potřeba maximální výkon opakovat po delší čas…

kondice v ledním hokeji

V sobotu jsem měl soukromý miniseminář na téma trénink kondice v ledním hokeji… kdy šlo o to vysvětlit stimulaci oběhového systému a práci s tepovou frekvencí… a hlavně, jak toho dosáhnout co nejefektivněji a co mi to přinese během zápasu, proč díky tomu předejdu křečím, proč neodejdu ve třetí třetině a proč předejdu výpadkům kolem nového roku kdy se láme chleba… jak jsem psal několikrát, na prvním místě by měl být efekt z tréninku, ne čas strávený na tréninku… a znalost fyziologických systémů by měla být na žebříčku výš, než kopírování tréninků z YouTube… dlouhou dobu jsem trávil tím, že jsme s klukama navyšovali sílu, trénovali dynamiku, věnovali se rychlosti… na otázku co jste dělali na ledě, jsem dostal často odpověď, hodně se bruslilo… přesto se jednou cítili dobře, jindy zase ne… než sem díky studiu pochopil jednu věc… na ledě se sice hodně bruslí, ale kondici tím neuděláte… myslím tím stimulaci oběhového systému a maximalizaci rychlosti návratu do homeostázy… trénink srdečního svalu je specifický na časové zatížení, vhodně zvolenou pauzu, počet sérií v tréninku a svalové zatížení… na obrázku vlevo nahoře vidíte, proč kondici nenaberu efektivně při běhání na ovále, nebo při bruslení bazénů…na obrázku vpravo vidíte, proč nestimuluji srdeční sval u bruslení kde je hodně brzd nebo běhání do kopce… v prvním případě jde o to, že spoustu energie věnuji nárůstu tepů k maximu, v druhém případě se k maximu dostanu rychleji, ale nejsem schopný ho udržet… spodní obrázek znázorňuje ideální zápasovou variantu, kdy netrpím na křeče a zápas nemusím 2 dny regenerovat… tohoto modelu v životě nedosáhnu tréninkem síly a rychlosti!!!

Tepová frekvence trochu jinak

Tepová frekvence trochu jinak, aneb “ Je to srdce, není to prdel” ( citát z Okresního přeboru)

Na toto téma jsem již pár věcí psal, ale to co chci napsat teď, je z nich nejdůležitější…

Jelikož je to již třetí případ za poslední rok, pochopil jsem, že nejde zdaleka o ojedinělý jev, který se týká pouze hokejistů a boxerů, ale všech vrcholových a rekreačních sportovců.

Pokud za Vámi přijde sportovec s tím, že si myslí, že mu můžete pomoci v přípravě, je to skvělé, ale bohužel je to pouze jedna strana mince… Ta druhá je, když mu na základě specifického zátěžoveho testu řeknete, pravděpodobně máš ARYTMII!

Přesně takto začla 1.10. 2017 naše příprava s Vláďou Říhou na jeho titulový boxerský zápas v Lucerně (30.12.2017)

Díky Jiřímu Dostálovi z Institutu Sportovního Lékařství se podařilo rychlostí blesku zajistit všechna vyšetření potřebná k tomu, abychom mohli v přípravě pokračovat a zároveň jsme měli jistotu, že Vláďovi nic nehrozí…

To proč to celé píšu má několik důvodů…

Ten první je, že měření tepové frekvence a trénování podle čísel a zón na hodinkách je velmi relativní, mnohem důležitější je samotný průběh měření. To, že hodinky někdy ukazují vysoké tepy neznamená, že je opravdu máte a je třeba vše ověřit. Tohle byl totiž případ jednoho z mých tří setkání s arytmií během zátěže. Proto je důležité poslat sportovce na vyšetření někam, kde výsledky nebudou brát na lehkou váhu tak, jako třeba u Vládi…

Než ke mně přišel, měl zasebou zátěžový test na jedné nejmenovaném klinice, kde mu  dali papír s tím, že tam něco má, ale není to nic vážného. Přitom téměř v každé zátěži atakoval hranici 220-230 při jeho reálném maximu kolem 180-185!!!

Takže řešení to mělo jediný…

Okamžitě jsem poslal na ISL k Jirkovi Dostalovi a do 3 dnů jsme měli výsledek. Arytmie jsou, víme jaký druh a je potřeba je řešit srdeční katetrizací, ale v případě, že se bude kontrolovat a přesně řídit zátěž, tak může zkusit vydržet do zápasu. A po Novém roce se udělá výkon. Jinak hrozí, že by zápas nestihl.

Tak jsme začali trénovat srdeční sval speciálnil metodou, kterou jsme s Jirkou dali dohromady tak, abychom ho správně zatížili, ale nepřetížili. Zároveň bylo nezbytné ho při každé zátěži monitorovat.

Výsledek??? Zápas Vláďa sice prohrál na body, ale vyhrál jiný boj. Životní. Pravděpodobně díky speciálnímu tréninku postupně arytmie mizely až nakonec úplně ustoupily a Vláďa na žádnou operaci nemusí!!!

Jaký z toho plyne závěr?
1- Nikdy nepodceňujte kvalitní lékařské prohlídky a domluvte se s jedním centrem nebo doktorem, kterému věříte a se kterým budete spolupracovat. Nejhorší je nedělat nic a nebo mít nicneříkající razítko a zprávu, které nerozumíte.
2- Sledujte tepovku!!! učte se a přemýšlejte u toho!!! Srdeční sval Vám může ukázat věci, o kterých ani netušíte
3- Správný trénink dokáže někdy zázraky

Jen tak nakonec a mimochodem….

Na základě Vlaďových výsledků lékaři připravují studii na léčbu některých arytmií tréninkem!!!

Není to nakonec ten největší úspěch celého trénování???

Airbike – pomůcka pro trénink všeho a ničeho

Dalo by se říci, že kdo dnes nemá Airbike, je úplně out… je to přeci nejlepší pomůcka pro trenéry a nejobávanější pro klienty… kdo trénuje kondici na airbiku, má v podstatě konkurenční výhodu…

Jenže, co je vlastně kondice a jak ji natrénuju???

Minutovým intervalem na dané otáčky??? přednastaveným programem 20-10 či 10-20???nebo do toho šlápnu a pojedu než se pozvracím???

Všechny tyto postupy je možné zahlédnout, ale ani jeden není efektivní a jediná věc kterou tím získám je, přetížení… a přetížení rozhodně není záruka efektivního tréninku…

Jelikož vím, co je myšleno termínem trénink kondice, tak taky vím, že reálně se to tomu ani zdaleka nepřibližuje … jedná se pouze o trénink vůle a když přivřu obě oči, tak o trénink silové vytrvalosti…

Trénink kondice je složitý proces postavený na fyziologických základech a ne postavený na jízdě na airbiku…

Airbike jsou v podstatě novodobé angličáky… čím víc, tím líp…

Airbike dokáže veliké věci, nedám na něj dopustit, ale neumí všechno a pro určité typy sportovců je jízda na něm pouze ztráta času…

Trénink kondice není o tom jen slepě někoho kopírovat, ale přemýšlet nad tím co tréninkem získám a zda vymyšlený trénink splňuje kritéria pro rozvoj fyziologických systémů…

Důležitější než všechny pomůcky světa, jsou znalosti… bez nich, se i trénink na vyjímečném trenažeru jakým Airbike při správné aplikaci je, stává pouze obyčejným tréninkem s efektem hypoxické masky… která je taky jenom obyčejná blbost…

Společné tréninky??? 50/50…

To, v čem vidím velký problém v kolektivních sportech, je společná příprava… zastávám názor, že i když se jedná o skupinu (tým), pořád ho tvoří jednotlivci a výkon týmu roste a padá právě s jejich výkonem…

Proč to vlastně píšu…

Dnes jsem postavil trénink, zjednodušeně řečeno, na kondici a to co mi vyšlo je, že i když mám jen 3 sportovce na které dohlížím, mají úplně stejné podmínky pro trénink a stejné zatížení, stejného výsledku prostě nedosáhu…jak toho tedy může docílit trenér, který má k dispozici 10 hráčů a víc a nemá ideální podmínky pro trénink??? NEMŮŽE!!!

Na obrázku jsou tři grafy…

První sérii odjeli všichni (sloupec po Muscle Oxygen) na úplně stejné zatížení… výsledek???  U prvního je velké využití kyslíku a pokles Thb (není žádoucí), takže první série neefektivní (moc těžká), kdežto u druhého a třetího jsme potřebného efektu dosáhli…

Druhou sérii (sloupec pod total hemoglobin) odjeli všichni tři podle svých možností pro dosažení maximálního efektu tak, že jsme cíleně regulovali zatížení pro každého z nich… a výsledek??? U prvního nižší využití kyslíku (což je cílem) a nárůst thb…

Výsledek??? Pro to, abych dosáhl stejného efektu u 3 lidí, při stejném tréninku, musím změnit dávkování zátěže tak, aby nedošlo k přetížení u jednoho a zároveň došlo k maximálnímu efektu u druhého…

Při současném pohledu na trénink by byl výsledek následující…

1) Ten prostřední dosáhl nejmenších tepů, takže do toho nedal vše a je potřeba mu přidat…

2) V tabulkách bylo, že se pojede na 180 tepů, takže si to dáme všichni ještě jednou…

Takže… Ani sebelepší kondiční trenér není schopný cíleně připravit tým, bez adekvátních podmínek…

Vyplývají mi z toho tedy 2 možnosti…

Jedna je ta, že kluby nebudou vyhazovat nesmyslné peníze za hráče, kteří nemají výkonnost a peníze raději investují do toho, aby v týmu mohlo pracovat více odborníků na kondici, tak jak je to běžné v zahraničí, protože jeden trenér není schopný připravit 20 hráčů stejně kvalitně…

A druhá věc je, že tým sáhne k tomu, že hráčům umožní individuální přípravu a v týmu zůstanou ti, kteří nemají možnost se adekvátně připravit na sezónu…

Zkrátka jde o to, že i když tým pošle hráče před zahájením letní přípravy na vstupní zátežový test, NE VO2 MAX!!! , a získá tím adekvátní výsledky, jeden kondiční trenér stejně není schopný hráče připravit podle jejich limitů tak, jako může trenér při práci jeden na jednoho…

Takže si stále stojím za tím, že cíl tréninku není slepě kopírovat USA, Kanadu, Švédsko, Finsko,…

Ale dělat věci tak, aby oni měli důvod kopírovat NÁS!!!

Když tým tvoří jednotlivci…

Tři hráči ledního hokeje, jeden trénink stejný pro všechny, přesto 3 diametrálně odlišné reakce na zátěž…

Výhoda trénováni ve skupině z hlediska efektivity??? žádná…

Stejný počet opakování pro všechny??? nepřesné…

Proměnných, které ovlivňují výsledek je tolik, že nejsme schopni efektivně odtrénovat ani 3 osoby, natož celý tým, nebo skupinu…

Když velmi zjednodušeně popíši fotografie, tak:

Na prvním obrázku máme hokejistu, pro kterého trénink přestává mít efekt od páté série a každý další úsek je na hranici přetížení… Pokles tepové frekvence, červená čára…

Na druhém obrázku je hokejista, pro kterého začíná mít trénink ,,smysl,, od šesté série… Kdy je vidět větší využití kyslíku… Zelená čára směrem dolů…

Na třetím obrázku máme hokejistu, u kterého je vidět horší regenerace v podstatě od čtvrté série… Pokles vrcholu smo2 s přibývající zátěží… Zelená čára nahoře…

Co z toho vyplývá???

Tam, kde ,,začíná,, druhý hokejista trénovat, první má již po tréninku… A ikdyž jsou na startu všichni společně, do cíle ani třetí hokejista nedorazí, jelikož odpadne po cestě…

A co nám tyto grafy řeknou z hlediska  zápasu???

První hokejista zahraje první třetinu a může se jít sprchovat… Druhého hokejisty si všimnete od druhé třetiny a rozdílový hráč bude pravděpodobně ve třetí třetině… No a třetí hokejista bude platný v první a druhé třetině a od třetí třetiny bude mít nohy v ,,medu,, …

Takže si nemůžu pomoci, ale na společné přípravě nic pozitivního prostě nevidím…

Argumenty typu… Je to týmový sport, je potřeba tmelit partu atd, vnímám jako alibistické… A dělat něco jen proto, že to dělají všichni???

Já teda nevím, ale nikdy sem neslyšel o tom, že by Red Wings nebo Rangers jeli tmelit partu třeba na Slapy…

ARYTMIE

Arytmie je problém, se kterým se při práci setkávám bohužel dost často. Spousta lidí o ní neví, přestože absolvují pravidelné prohlídky.
Někteří mají zasebou operaci srdce a bohužel ne jen jednu. Někdo si arytmii způsobí stresem v práci, někdo neustálým přetěžováním při tréninku, někdo přecházením nemocí, atd atd…
Pokud se problém při tréninku ukáže, celý proces zabere několik dní nebo týdnu, než se dostaneme k nějakému výsledku nebo dalšímu řešení. Fungovat s tím, že se ,,něco,, objevilo, není pro hlavu nic moc.
Proto mít možnost měřit EKG při zátěži a výsledek případně odeslat rovnou k posouzení lékaři, je pro mě velká věc a další velký krok.
Protože při jakémkoliv výkonu a nemusí být v tu chvíli maximální, má být bezpečí na prvním místě…